K psaní blogu o epilepsii u dětí mne vede osobní zkušenost, která trvá již déle než dva roky. Takovou dobu naše rodina bojuje s danou nemocí. Bylo zapotřebí, abych se jako matka posunula z absolutní nevědomosti do role "poloprofesionálního" pečovatele, jenž je schopen reálně vyhodnotit zdravotní stav svého dítěte a přizpůsobit tomu například i tak závažnou věc, jakou je dávkování léků. Postupně jsem čelila různým výzvám (zejména v oblasti sebevzdělání). Udělala mnoho chyb, což je přirozené. Stejně i nadále panikařím, když přijdou nové situace. Chronická onemocnění znamenají pro rodiče nejen zaměření se na nemoc samotnou, ale i na dětskou psychologii, psychosomatiku, vzdělání apod.

Předkládám vám témata, která mne při mé cestě zaujala, byla jsem nucena je řešit, nadchla mne či zklamala. Motivuje mne i nadále potřeba sebevzdělání, stejně tak jako představa, že přináším jiným rodičům spoustu článků na jednom místě. Podotýkám, že názory a hodnotové soudy jsou čistě subjektivní, a doporučuji vaše pochybnosti a zdravotní problémy řešit přímo s vaším lékařem. Opírám se nicméně o kvalitní zdroje, které můžete následovat.