V jedné ze svých knih rozebírá Robert Fulghum, známý americký spisovatel, potřebu a blahodárný vliv rituálů na náš život. Nejvíce jsem si oblíbila první kapitolu Od začátku do konce, která mapuje ranní rituály první hodiny dne jeho přítelkyně. Zjednodušeně poukazuje na to, že platí následující: Jak si nastavíte a prožijete první hodinu dne, tak bude váš den i pokračovat. Lze ho prožít ve spěchu, stresu a mírné neuróze nebo si to nastavit tak, že je každý ranní úkon provázen příjemným pocitem.

V každé rodině s dětmi by měly být ranní i večerní rituály ustálené. Trošku složitější je to s dětmi trpícími epilepsií. Pravidelnost a režim ovlivňují například prodělané záchvaty v nočních hodinách, únava a náladovost.

Jak tedy proplout ránem s úsměvem?

• Odpověděli jsme si otázkou - s úsměvem. Úsměv je v případě průvodce ránem (ať je to máma nebo táta) nejdůležitější. Průvodce ránem se tedy nad probouzejícím dítětem objeví s úsměvem na rtech, s přáním hezkého dne, s pohlazením.
• Návyky jsou zakotveny již v režimové výchově v mateřské škole, rodiče by je měly podpořit ranními a večerními pravidelnými činnostmi i opakujícími se aktivitami během dne.
• Nebuďte dítě halasně nebo ostrým světlem, ani výkřikem "vstávat" - automaticky to vede k nezdravému návyku = nevstávat.
• Budík - přeneste zodpovědnost na dítě. Pořiďte mu budík. Měli jsme s výběrem budíku trošku problém, protože hlasité tóny u syna mnohdy vedly k záchvatům. Vybrali jsme nakonec budík, který umožňuje nahrávat krátké vzkazy, takže dítě budí hlas rodičů nebo dokonce jeho vlastní. Může to být i písnička nebo rádio. V případě tónu se hlasitost postupně zintenzivňuje.
• Každé návyky zpracujte do obrázkových seznamů, jako byste tvořili kartičky pro autistické děti. Autismus a epilepsie mají mnoho společného. Obě onemocnění mají původ ve změnách mozku. Velice často mohou mít epileptici současně i poruchu autistického spektra. Používejte obrázkové seznamy na všechny pravidelné rituály.
• Průvodce ránem by neměl na děti hrnout pokyny a výčitky, pouze tiše doprovázet dítě, případně poukazovat na obrázkový seznam. Dítě by však na posloupnost úkolů mělo přijít samo právě na základě seznamu. Přítomnost průvodce je zpočátku žádoucí, dítě si jinak začne hrát a lelkovat. Postupně se dítě osamostatní.