O tom, že epilepsie je nemoc, kterou se zabýval již starověký svět, víme z dochovaných dobových záznamů. Stejně jako v Indii tomu bylo i v Babylónii. Samozřejmě se ještě nejedná o záznamy na papíře, ale v hlíně. 40 hliněných destiček s popisem kompletních znalostí medicíny bylo vytvořeno v Babylónii v l1 stol. př. Kr. Destičky můžeme vnímat jako lékařskou učebnici. Každá deska obsahovala záznam jedné či více nemocí, které jsou známy i v dnešní době. Text byl rozdělen do 6 hlavních kapitol.




Destička s orientačním číslem 26 se zmiňuje o epilepsii. Reflektuje úroveň nahlížení na medicínu a lékařství v babylónské říši obecně. Soupis jistě vychází z předešlého podrobného pozorovaní nemocných. Rozlišovaly se totiž záchvaty denní a noční. Dále se sledovaly i různé rysy epileptických záchvatů, například deviace hlavy a očí.



Ve starověku převládal názor, že se tak děje pod vlivem zlých duchů. Léčilo se exorcismem, medikamenty, amulety nebo mazáním. Pokud plánujete návštěvu Londýna a epilepsie vás zajímá, můžete si uvedenou hliněnou destičku prohlédnout na vlastní oči v Britském muzeu. V současné snaze reprodukovat lidské vědění všem bez rozdílu se přistoupilo i k digitalizaci kamenných desek, takže se s textem setkáte i na internetu.