Vstup do základní školy je zlomových okamžikem ve vývoji dítěte zdravého, natož nemocného. Dochází ke změnám v pravidelném denním rytmu, na děti se hrne mnoho emocí a nových zážitků. Na tomto základě se lze setkat s výrazným zhoršením stavu epilepsie. I u kompenzovaných dětí se mohou vrátit záchvaty. Počítejte s velice náročným obdobím, kdy vás bude dítě potřebovat. Buďte mu k dispozici a uvolněte si váš odpolední program, jelikož bude nutné synovi nebo dceři se školními povinnostmi pomáhat a zároveň poskytnout dostatečnou oporu a odpočinek ve vaší blízkosti.
Ještě před zápisem do školy:
- stejně jako v článku o školce, je potřeba se informovat o školách v okolí předem a zaměřit se na:
- informace ohledně zacházení s dětmi vyžadujícími zvláštní péči (dyslexie, epilepsie, ADHD apod.)
- možnosti pedagogické asistence - je tomu škola nakloněna?
- nové metody výuky (použití Comenia script1, genetické čtení2, Hejného metoda3) a její náročnost
- pokud vaše dítě duševně nezaostává, usilujte o návštěvu klasické základní školy. Běžná socializace je pro děti stěžejní. Ve speciální třídě by dítě mohlo získat pocit méněcennosti.
- jestliže škola nabízí dny otevřených dveří, běžte se na výuku podívat
- lepší jsou menší školy, nemyslím si ale, že by to měly být malotřídky (zde musí učitel dělit svou pozornost mezi různé věkové skupiny a péče o epileptika je přece jen náročnější)
- v případě vysokých nároků běžných základních škol se neostýchejte porozhlédnout se po škole speciální. V době, kdy tento článek píši, se intenzivně debatuje o inkluzi dětí ze speciálních tříd, s čímž striktně nesouhlasím. Nikoli kvůli tomu, že by se děti s lehkým postižením nemohly zapojit do běžné výuky, ale spíše proto, že si nedovedu představit, že se učitel ve třídě s 25 - 30 žáky bude muset potýkat s různými individuálními přístupy.
Zápis a období před vstupem do ZŠ:
- na zápis běžte v méně frekventovanou hodinu, nejlépe mezi přestávkami a vyhýbejte se kontaktním místům (kolem šaten, vstupy do jídelny apod.). Je lepší, když se dítě s prostředím seznámí v klidu
- nezamlčujte diagnózu epilepsie
- domluvte si schůzku s budoucím třídním učitelem dítěte, nejlépe ve společnosti školního psychologa a společně si popovídejte o potřebách, záchvatech a léčbě vašeho dítěte. Zajistěte veškeré informace (lékařské zprávy, návštěva psychologicko-pedagogické poradny atd.), které bude škola vyžadovat
- během prázdnin dítě na školu připravujte a vzbuďte v něm zájem (vhodnou literaturou jsou různé encyklopedie pro děti předškolního věku, kde se popisuje, jak to ve škole chodí, stejně tak příběhy dětí z Bulerbynu :-))
2 též hlásková metoda, kdy se dítě neučí číst po slabikách, ale písmenkuje. Tato metoda vede k rychlému osvojení si čtení a velkému porozumění čteného textu - opět by pro epileptika mohla býti vhodnou (u nás ale moc neprošla, syn slabikuje a nechce se mu od toho upustit)
3 nová metoda výuky matematiky zaměřená na řešení nestandardních úloh a budování sítě mentálních matematických schémat - toto by mohlo být pro dítě s epilepsií problémem. Všeobecně dle výzkumu ze 70. let mají děti s diagnózou epilepsie s matematikou problémy a po pravdě, pokud si můžou pomoct občasným naučením nazpaměť a dohnat tak své spolužáky, jen dobře. Hejného metoda ale slabší žáky patrně moc nepodpoří.
0 komentářů
Budu ráda za Vaše komentáře a popis osobních zážitků k uvedenému tématu.