Léčba dětské epilepsie

Společně s diagnózou si patrně, stejně jako tomu bylo u nás, odnesete z ordinace neurologa i nejeden recept na léky. Lékařský recept, který by vás měl pálit v rukou. I když má takový recept platnost 14 dní, patrně si léky vyzvednete hned v nejbližší lékárně. Jedná se přece o zdraví vašeho dítěte a neurolog vás jistě několikrát upozornil na to, že cílem léčby je kompenzace, tedy bezzáchvatový stav, ke kterému by léky měly dopomoci. A ty je potřeba nasadit co nejdříve a užívat pravidelně.

Proč na začátku tak zostra? Protože vás čekají vedlejší účinky léků. Ať si říká, kdo chce, co chce o současné farmakologii, vedlejší účinky u antiepileptik považuji za pohromu. Ale nepředbíhejme...

Jak taková terapie dětské epilepsie může vypadat?

• režimová opatření - pravidelný rytmus spánku a bdění s minimalizací vystavení se povrchnímu spánku, který epileptické záchvaty provokuje a omezení činností se zadýcháváním, pravidelné užívání léků, zákaz alkoholu a pestrá strava dle zásad zdravé výživy. V současné době už není obvyklé doporučení úplného vyřazení čokolády, kakaa a čaje z jídelníčku, protože nikdy nebylo jednoznačně prokázáno, že by epilepsii horšily. Někde jsem četla, že režimová opatření stojí až za 50% úspěšností léčby epilepsie, tak je rozhodně nepodceňujte.
• farmakoterapie - lidstvo má za sebou asi 100 let vývoje léků na epilepsii. Zpočátku se míjeli účinkem a navíc měly nepřehlédnutelné vedlejší projevy s vlivem na zdraví pacienta. Myslím, že se nazývají léky první generace. V posledních 20 letech došlo k rapidnímu vývoji mezi antiepileptiky a snahou je vedlejší účinky omezit.
• epileptochirurgie - když léky nezaberou. Pokud u dítěte léky nezaberou, říká se, že je farmakorezistentní. V takovém případě se vždy uvažuje o chirurgickém zákroku. Zákroků existuje více druhů. Příkladem může být implantace vagového stimulátoru, který elektricky stimuluje bloudivý nerv.
• ketogenní dieta - navozuje ketózu, tedy stav podobný hladovění. Jak napovídá název diety, je založena na příjmu zejména tuků. K rozšíření léčby epilepsie ketogenní dietou došlo na začátku 20. století. Mechanizmus jejího účinku ale není znám. Vývoj v oblasti farmak zájem o tento druh léčby dosti omezil. Postupně se k němu současná medicína navrací u farmakorezistentních pacientů. Taková dieta je velmi náročná, vyžaduje přesnou skladbu a vážení potravin a musí být aplikována několik let.
• stimulační léčba - jako podpůrný prostředek pro děti s dalším postižením