Dětská parasomnie nebo epilepsie aneb Jak to všechno začalo

Znáte to - sotva se svým miláčkem překlenete batolecí věk a překonáte věčné nevyspání, začnete se pomalu těšit na plody své práce ve výchově a na zvyšující se samostatnost dítěte. Zároveň máte obavy z odloučení, které vás čeká s návratem do zaměstnání a s nástupem vašeho dítěte do mateřské školky. Po období, kdy se synem či dcerou trávíte prakticky 24 hodin denně, nastává čas na volbu zcela jiného rytmu celé rodiny. Nejinak tomu bylo i u nás.

Nastal kolotoč, který jsem si ani v těch nejhorších myšlenkách nedovedla představit. Práce, školka, domácnost a věčné nestíhání jednoho, nebo druhého. Prostor na pořádný spánek se tedy nijak nevrátil.

K tomu všemu se nám syn začal v noci budit. Nebyl to žádný z typických případů: "Mami, mně se zdál hrozný sen.", "Mně se chce na záchod" nebo "Mami, já se bojím tmy." Začalo to nenápadným polykáním během spánku. Pokračovalo krátkými epizodami, kdy syn ležel v jakési strnulé křeči a měl otevřené oči, aniž by nás, rodiče, vnímal. Člověk to nejdříve připisuje dětským nočním můrám nebo hledá příčinu v zásadních změnách režimu, který vstup do školky přinesl. Dokonce obviňuje sám sebe, že si to v životě neumí uspořádat a přenáší na dítě vlastní stres. Možná prostě jen potřebuje vstřebat nové zážitky a takhle se vše ventiluje v noci během spánku!

V této chvíli došlo na současný zdroj lidského vědění, internet. Začala jsem hledat příčinu, jež stála za ještě hlubším spánkovým deficitem matky i otce. Našla jsem spoustu článků a diskuzí o nočních děsech. Jedná se prý o celkem běžnou záležitost u předškolních dětí. Vždy se stejným stanoviskem: noční děsy se musí nějakou dobu vydržet. Vše prý postupně odezní. Důležitá je spánková hygiena a vytvoření rituálů vedoucích ke spánku, lapače snů apod. Jedinou pozitivní věcí na tom všem bylo snad jen to, že si syn nic ze svých nočních stavů nepamatoval.

Postupně jsme se my, rodiče, proměnili v chodící mrtvoly obsluhující základní potřeby sebe samých s ambicí hlavně se postarat o blaho našeho synka. Údajné noční běsy přerostly do stavu, v němž se nám syn budil i čtyřikrát za noc každý den, vydával při tom zvláštní zvuky, přičemž mu tekly sliny z úst. Začal se pohybovat po posteli i mimo ni. Křeče byly silnější. U mne převládl strach, že se mu něco stane, že prostě jednou zaspím a nebudu u něj včas. Obrátili jsme se tedy na naši dětskou praktickou lékařku. Cíl byl jasný, zjistit, proč naše dítě normálně nespí.

Po vyšetření na dětské neurologii, které zahrnovalo EEG záznam, byla diagnóza jasná - EPILEPSIE.
Začala zcela nová kapitola našeho života, která trvá již více než rok. Odehrálo se spoustu věcí, které mne vedly k založení blogu o dětské epilepsii.

Vrátím se ale ještě jednou zpět k nočním stavům mého syna. Jaké různé příčiny jsem brala v potaz kromě výše uvedených? S čím se rodiče mohou u svých dětí setkat?

• insomnie = nespavost - týká se spíše kojenců a batolat nebo pozdějšího dětského věku jako je období dospívání. Prodloužené usínání a nespavost nebyly projevy, které by souvisely s naším případem.
• poruchy související s dýcháním ve spánku (apnoe, OSA). Dýchání se nám zdálo v pořádku, takže jsme vyloučili.
• parasomnie všeobecně - jedná se o abnormální projevy vyskytující se během spánku, při usínání nebo buzení. Parasomnie se dělí v závislosti na stádium spánku, v němž se projevuje na:
• parasomnie v NREM fázi spánku, tedy za spánku hlubokého
• probuzení se zmateností - jak napovídá název, jedná se o probuzení se zmateností v čase i místě, vyskytuje se většinou v 1. třetině noci. U nás nepravděpodobné, protože se stavy objevovaly kdykoli během noci.
• náměsíčnost - zná asi každý, souvisí s automatickými projevy spojenými s chůzí
• noční běsy = Pavor nocturnus, sleep terrors - jako projev obstrukční spánkové apnoe, syndromu zvýšeného odporu v dýchacích cestách nebo gastroezofageálního refluxu. Byla jsem přesvědčená, že se jedná o tuto diagnózu vzhledem k synovu polykání, vztahu k jídlu obecně.
• parasomnie v REM fázi spánku, mělký spánek
• noční můry - objevují se spíše v druhé polovině noci téměř u 75 % dětí. Probuzení nicméně vede k okamžité bdělosti. To nebyl náš případ.
• izolovaná spánková obrna - svalové ochrnutí při probuzení nebo usínání
• porucha chování v REM - u dětských pacientů velice vzácné, projevuje se chováním spojeným s probíhajícím snem
• somaticky podmíněné záchvaty - druh neepileptických záchvatů, jsme opět u gastroezofageálního refluxu, který je nejčastěji diferenciální diagnózou epilepsie. Objevuje se však většinou po cca 1 hod. po jídle, potažmo v první polovině noci.
• psychické obtíže emočního charakteru, nevědomě navozované záchvaty