Je závěrečná část Hippokratovy přísahy lékařů a název televizního filmu z roku 1997, který režíroval Jim Abrahams (Cesta do Ameriky, Žhavé výstřely).
Abrahams čerpal z osobní zkušenosti s epilepsií svého syna Charlieho. Charlieho epilepsii nebylo možné vyléčit na základě klasických farmak, ani chirurgickým zákrokem. Následný pokles jeho kognitivních funkcí byl samotným Abrahamsem popsán jako "stav horší než smrt". Po mnoha pokusech se rodina rozhodla nasadit speciální dietu popsanou v knize o dětské epilepsii od Johna Freemana, ředitele Centra dětské epilepsie při nemocnici Johna Hopkinse.
Charlie se na základě diety dostal do bezzáchvatového stavu a jeho duševní vývoj byl zcela obnoven. Rozčílený Abrahams, kterého lékaři o daném způsobu léčby neinformovali, založil nadaci the Charlie Foundation, již finančně podporuje ve výzkumu tzv. ketogenní diety. A natočil film. Jeho hlavní představitelka, úžasná Meryl Streepová, za svou roli obdržela v roce 1998 Zlatý Glób.
Přestože od natočení uvedeného filmu uplynulo téměř 20 let a vývoj v oblasti léčby epilepsie se prý významně posunul, po jeho shlédnutí se mnoho rodičů dětí s epilepsií s příběhem jistě ztotožní. Scény, u nichž vám vyvstanou vlastní zážitky a pocity, stejně tak vyvíjející se mezilidské vztahy, v neposlední řadě i vedlejší účinky, kterým musíte denně čelit. A i když je náš zdravotní systém od toho amerického hodně odlišný, zjistíte, že lékaři běžných zařízení vždy nejprve volí pro léčbu epilepsie levnější léky.
Zajímavosti k filmu First Do No Harm:
Abrahams čerpal z osobní zkušenosti s epilepsií svého syna Charlieho. Charlieho epilepsii nebylo možné vyléčit na základě klasických farmak, ani chirurgickým zákrokem. Následný pokles jeho kognitivních funkcí byl samotným Abrahamsem popsán jako "stav horší než smrt". Po mnoha pokusech se rodina rozhodla nasadit speciální dietu popsanou v knize o dětské epilepsii od Johna Freemana, ředitele Centra dětské epilepsie při nemocnici Johna Hopkinse.
Charlie se na základě diety dostal do bezzáchvatového stavu a jeho duševní vývoj byl zcela obnoven. Rozčílený Abrahams, kterého lékaři o daném způsobu léčby neinformovali, založil nadaci the Charlie Foundation, již finančně podporuje ve výzkumu tzv. ketogenní diety. A natočil film. Jeho hlavní představitelka, úžasná Meryl Streepová, za svou roli obdržela v roce 1998 Zlatý Glób.
Přestože od natočení uvedeného filmu uplynulo téměř 20 let a vývoj v oblasti léčby epilepsie se prý významně posunul, po jeho shlédnutí se mnoho rodičů dětí s epilepsií s příběhem jistě ztotožní. Scény, u nichž vám vyvstanou vlastní zážitky a pocity, stejně tak vyvíjející se mezilidské vztahy, v neposlední řadě i vedlejší účinky, kterým musíte denně čelit. A i když je náš zdravotní systém od toho amerického hodně odlišný, zjistíte, že lékaři běžných zařízení vždy nejprve volí pro léčbu epilepsie levnější léky.
Zajímavosti k filmu First Do No Harm:
- Jedná se o první film, který byl zařazen na ČFSD
- Robbieho léčba ve filmu začne fenolbarbitalem, starým lékem, který je znám pro řadu vedlejších účinků jako jsou deprese a behaviorální změny chování. Robbieho hyperaktivní stavy, kdy za svým dítětem běháte a snažíte se ho korigovat, u nás doma známe. Fenolbarbital se již u nás běžně nepoužívá, ale vzhledem k tomu, že se jedná o velice levné léčivo, je aplikován ve většině rozvojových zemí.
- Pak přijde na řadu fenytoin - Dilantin, karbamazepin - Tegretol, ještě v kombinaci s valproátem - Depakinem.
- Zde si můžeme ve filmu všimnout vedlejších účinků v podobě kmitavého pohybu očí, akné, ataxie. První lék také způsobuje růst nadměrného ochlupení nebo záněty dásní. V USA je lékem I. volby, u nás až II.
- Léky obsahující karbamazepin mohou způsobovat dvojité vidění a poruchu rovnováhy. V ČR se jedná o velice běžná antiepileptika.
- No a valproát může způsobovat kmitavé pohyby svalů, nárůst hmotnosti, poškození jater nebo poruchu tvorby krevních destiček. Depakine máme za sebou, takže víme, co je to zač. Opět se jedná o běžné antiepileptikum používané u nás i v Evropě.
- Ve filmu u malého Robbieho dojde až na status epilepticus, kdy je mu nitrožilně podán diazepam, ale bez účinku. Následně se tedy doktorka rozhodne použít paradelhyd. Paradelhyd je kapalina, která silně reaguje s většinou plastů a pryží, z toho důvodu dojde ve filmu k "rozežrání" kelímku a lékařka vyžaduje jeho podání rektálně ve skle. Tato látka tlumí nervovou soustavu a v minulosti se podávala i při deliriu tremens nebo v psychiatrických léčebnách. Na rozdíl od diazepamu nepotlačuje dýchání a používá se tedy jako nouzové léčivo pro osoby pečující o epileptiky. Navozuje spánek.
